Opije nás Monyová?
Mladý svět
květen 2002
Brněnská spisovatelka Simona Monyová opět vytáhla ke zteči - armádě čtenářů nabízí svůj další román, Opiju tě rohlíkem. Výtvarně sice trochu povrchně laděná obálka knihy demonstruje horní krásu ženství, obsah děje se už naštěstí zmítanou ženskou duší ze vztahu dvou lidí zaobírá hlouběji.
Simona Monyová je vcelku zručný vypravěč, to o ní víme už dávno. Tentokrát zvolila formu “deníčku", do něhož jakoby vpisuje každodenní reálie zamilované ženy. Sám příběh není zrovna nic objevného, ale zato je vyvažován srozumitelnou formou autorčina sdělení bez laciných příkras. Bylo by to i zbytečné - vztah zralé ženy-učitelky, která je zamilovaná do syna své kolegyně, je i tak slušná páteř příběhu, která nepraská pod tíhou nezáživných odboček a jiných vycpávek, jen aby autorka za každou cenu “nahonila" obsah. Příběhu tak alespoň nehrozí zborcení při snaze popisovat i vedlejší postavy. Brněnská literární hvězda Monyová si přece jen trochu uškodila. V nemalém počtu jejích publikovaných knih je tato v roli Popelky - nakladatelství Víkend by se jistě zmohlo na kvalitnější papír, než je recyklovaný produkt. A ještě jedno minus navrch, tedy dá-li se to tak nazvat - Simona Monyová zřejmě jako řada jiných moravských patriotů zatím nehodlá zaměnit domácí působiště za možnost větší publicity, které by se jí určitě dostalo v Praze. Koneckonců má právo se sama rozhodnout, kde by jí mohla kvést pšenka. Při její chuti každý rok vyprodukovat jeden kvalitní titul se podle mého soudu na brněnský záhumenek už moc nehodí. Ledaže by nás čtenáře nadále chtěla "opíjet rohlíkem".
Petr Štrompf
