Simona Monyová: Volný čas? To neznám
Moravský Metropol
17. září 2009
Narodila se v březnu v Brně, kde žije doposud. Je naší velice úspěšnou spisovatelkou na volné noze,
bývalou manželkou, současnou manželkou, matkou tří synů a také pečovatelkou o drobné domácí
zvířectvo. Má ráda modrou barvu, Mahenovu knihovnu, Vladimíra Mišíka, krvavý steak, kopretiny
a slunečné počasí. Naopak ji naštvete, když jí budete lhát, nutit ji cestovat MHD a vstávat příliš
časně. Tak takhle nějak se popsala ve svém životopise. A my se jí zeptali.
Jak jste strávila prázdniny?
Prázdniny jsem strávila s Hříšným kancem. Tak se jmenuje moje nová kniha, která vyjde na sklonku září. Kromě celé rodiny, což jsou tři synové, manžel a budoucí snacha, se mnou Hříšný kanec putoval do Řecka na ostrov Kos a do Chorvatska. Léto je moje nejmilejší roční období, takže se ho pokusím malinko protáhnout podzimním týdenním pobytem v Egyptě. Tam už poletím bez notebooku i bez „Kance“, jen s nejmladším synem a manželem.
Jaký je váš vztah k Brnu? Nikdy vás nelákalo žít v Praze?
Jsem brněnský patriot a těžko si dovedu představit, že bych si přála žít v jiném městě. Do Prahy jsem byla mnohokrát lákána, ale mě samotnou to nelákalo nikdy. Za trochu slávy - polní trávy bych svoje rodné město nevyměnila, mám ho moc ráda.
Máte 3 syny, je těžké skloubit pozici matky a spisovatelky? Jak moc se necháváte inspirovat příběhy z vašeho života?
Moji synové mají 21, 16 a 5 let. Matka a spisovatelka se dá skloubit snadněji, než péče o děti s takovým věkovým rozestupem. Nakonec se nám ten rytmus ale přece jen podařilo sladit. Děti jsou jistě tou největší životní inspirací, na to člověk nemusí být ani spisovatel… Ale přiznám se, že ze svého života čerpám spíše pocity nežli příběhy. Ty bývají z velké části naprosto smyšlené.
Ústředním motivem vašich knih jsou vztahy. Vy sama jste spokojená se svým životem?
Vždycky je co zlepšovat! Kdybych byla spokojená, přijdu o svůj hlavní motor, který mě pohání dopředu a tím je právě nespokojenost. Toho, že mám zdravé syny, nepříliš zlobivého manžela a práci, která mě těší, toho si samozřejmě velice vážím… Ale jinak žiju normální život se všemi dílčími vzestupy a pády…
Slyšela jsem, že také skládáte písničky a chystáte vydat CD, co je na tom pravdy?
Abych to uvedla na pravou míru, píšu pouze texty k písničkám. Už pětadvacet let spolupracuji s nejbližší kamarádkou Evelínou, která moje texty zhudebnila a se svojí kapelou je právě nahrává na cd s názvem Otrokyně lásky. Bude to pro mě ten nejhezčí dárek k pětadvaceti letům tvorby a zároveň k vydání mé jubilejní pětadvacáté knihy Hříšný kanec.
Někdo má psaní jako koníček, vy jako profesi. Čemu se věnujete ve volném čase?
Já mám stále psaní jako největší koníček, jen mám to štěstí, že se jím mohu i živit… A volný čas? Co je to? To neznám…
Jaká je vaše nejoblíbenější kniha, z těch vašich?
Ono se to v různých životních etapách mění, ale v současnosti je mi nejbližší Matka v krizi. Díky nejmladšímu synkovi jsem v permanentní krizi časové, díky starším dvěma občas v krizi finanční. Krize středního věku se mi ale díky zaneprázdněnosti prozatím vyhýbá.
