„Má potěšení se odehrávají v posteli“
Sedmička - Brno a Vyškov
7. srpna 2010
Psaní románů nejraději prokládá tancem a plaváním. Spisovatelka Simona Monyová odhalila svých sedm radostí.
Její romány o každodenních problémech jsou tak hodnověrné, že je psychologové doporučují klientům v poradnách. Třiačtyřicetiletá brněnská spisovatelka Simona Monyová, jedna z nejprodávanějších českých autorek, vydala od roku 2002 dvaadvacet titulů. Přesto psaní nepatří k jejím sedmi životním radostem, s nimiž se svěřila čtenářům Sedmičky. Přednost dostali synové, postel nebo auta.
Synové
Největší životní radostí jsou mí tři synové. Nejstaršímu Michalovi je jednadvacet let, prostřednímu Dominikovi sedmnáct a nejmladšímu Šimonovi pět. S nejstarším si můžu posedět, popít a popovídat, s nejmladším zase pomazlit. Mám tak vše, co rodičovství nabízí.
Stále platí, že jako celá rodina vyjedeme na začátku července na dovolenou. Těší mě, že jsou synové stále ochotní se mnou trávit svůj čas. Je to pro mě vyznamenání, že v mateřství, nejdůležitější životní roli, jsem neselhala.
Postel
Je to ústřední místo mého života. Právě v posteli se odehrává většina mých potěšení. Ráda dlouho spím, v posteli jím a taky si tam čtu. K posteli patří milostné hrátky. Do postele si beru i svoji práci, což snad kromě mě můžou říct jen prostitutky. Při psaní románů mám totiž ráda pohodlí. To pak fantazie proudí lépe, než kdybych měla přesezený zadek. Jelikož píšu zhruba osm hodin denně, trávím v posteli opravdu dost času.
Přátelé
Povahou jsem pes, věrný typ člověka. Většinu přátel mám už od šestnácti let a moc si jich vážím. Spíš než ve škole jsem svá přátelství budovala na táborech, kam jsem jezdila jako vedoucí.
Musím podotknout, že většinu mých přátel tvoří muži. Mužský svět je přímočařejší než ženský. Navíc mě láká nahlížet na opačnou stranu. Ráda se s muži pobavím o autech nebo milostných karambolech.
Dávat radost druhým
Nejvíce se vždy těším na to, jak se zaraduje člověk, kterému dám dárek nebo kterému splním přání. Rozdávat radost druhým lidem je moje velká životní radost i motivace. Hodně naslouchám, abych poznala přání svých blízkých, a třeba po půl roce jim je mohla splnit.
Nejtěžší je koupit si něco pro sebe. Vždy, když vyrazím do obchodů, jsem zoufalá, že si nemůžu nic vybrat. Nakonec si domů odnáším pět tašek plných věcí pro ostatní.
Auta
Vřelý vztah k motorismu spojuje celou rodinu. Můj manžel Boris Ingr nějaký čas vedl pořad Motormix na Primě, auto má i můj sedmnáctiletý syn. Vůz značky Aixam totiž mohou řídit děti od patnácti let. Ráda sednu za volant jakémukoli vozidlu. Ať už je to starý křáp, nebo luxusní auto, v každém se ráda projedu.
Teď jezdím v Seatu Leon. Jsem zatížená na detaily a drobnosti, a ty mě u tohoto auta okouzlily. Například stěrače nebo zadní klika. Mým velkým snem je koupit si bavoráka. Nejsem si však jistá, jestli ho chci doopravdy vlastnit, nebo se mi líbí představa, že jednou budu mít nadupané BMW. Žádný bavorák by mi navíc neudělal takovou radost jako Aixam pro Dominika.
Plavání
Vodomil jsem už odmalička. Na plavání se mi líbí pocit úžasné svobody ve chvíli, kdy mě voda obejme. Je to pro mě obrovské uvolnění. Tyto pocity mívám hlavně při koupání v moři, kdy plavu vstříc tomu širému světu. V Brně na koupaliště nechodím, protože mám ráda spíše samotu. Často plavu v našem krytém bazénu na zahradě.
Jako u mnoha dalších věcí také u plavání spojuji příjemné s užitečným. Je to velmi dobré cvičení a způsob, jak se udržet v kondici. Navíc tím, že provozuji sedo-lehavé zaměstnání, mám problémy s páteří. A plavání je na páteř výborné.
Muzika a tanec
Zpívám ráda, ale pouze v sebeobraně. Přesto na muziku nedám dopustit a občas si jdu zatancovat i někam do klubu. Pořádně se odvážu nehledě na to, co si lidé okolo myslí. Tanec je pro mě relaxace. Když se cítím přepracovaná, pustím si doma muziku pořádně nahlas a tancuju o samotě. Je to nejlepší cesta, jak se vypořádat se splíny.
Mám raději tvrdší muziku. Když mi jde o tanec, pustím si Red Hot Chilli Peppers, Metallicu či U2. K mým nejoblíbenějším interpretům ale patří i Vladimír Mišík a jeho zpívaná poezie. Mišík je mým průvodcem od puberty do současnosti. Přítel, který neví, že je přítelem.
Tomáš Kvapilík
